S dětmi na túru

Jak přimět děti, aby šly někam pěšky

Někdy se to povede. Děti šlapou, ani o tom neví. No, a někdy se to nevede. Chcete vyrazit na výlet a místo nadšených dětí máte otrávené mátohy, co už nemůžou, co je bolí nožičky a dávají vám všemožně najevo, že jít na výlet byl jeden z vašich nejhorších nápadů. Menší děti neváhají použít zbraně nejtěžšího kalibru a přes mrčení a vztekání přejdou v pláč. A co teď?

Zkuste následující triky. Třeba zaberou a výlet bude zachráněn!

Dobře vyberte trasu

Dětem se lépe jde, když se mají na co těšit. Může to být třeba jen zmrzlina na konci. Dobře funguje cesta, která má nějaké milníky. Vyberte naučnou stezku nebo přímo cestu s dětskými zastávkami, jako např. Ježíškova cesta na Božím Daru nebo Sluneční stezka ve Křtinách. Čím dál více se objevují různé dětské trasy s úkoly a hledáním pokladů, hledejte přímo na stránkách hradů, obcí nebo národních parků.

Naučná stezka může pomoci líným nožičkám…

Dejte jim za pravdu

Když už nemůžou, věřte jim. Jen oni ví, jak jsou unavení. Zkoušeli jsme na ufňukané dítě věty jako: “Ale prosím tě, vždyť jsi ještě nic neušel! Nebuď máčka. Pojď a neotravuj pořád. Podívej se na bráchu, jak šlape. Zapomeň na to, že tě ponesu.”, atd. Věřte, že takové věty nikam nevedou. Naopak víc zabere, když uznáte jejich pocity: “Já vidím, že jsi nějak unavený. Tobě to dnes nějak nejde”, a podobně. Náš Kryštof se většinou pak uklidní a je schopen nějaké další diskuse. Nabídneme, krátký odpočinek, svačinku. Nikdy nenabízejte přímo možnost, že se můžete vrátit!

Já si jen na chvilku lehnu…

I cesta může být cíl

Obzvlášť s malými dětmi platí, že není potřeba zdolat nejvyšší vrchol a ujít nejvíc kilometrů, aby se výlet povedl. Někdy po cestě narazíte na skvělý koupací potok, na kameny, ze kterých se dobře staví věže, na ovečky v ohradě, od kterých se nejde odtrhnout. Přijměte, že to jsou známky podařeného výletu, i když neodpovídají původnímu plánu. Vás taky potěší pěkná hospůdka, na kterou náhodou na výletě narazíte a neváháte si užít příležitost se napít nebo najíst…

Dobrý výlet může znamenat, že jsme si dobře pohráli s kameny…i když se do cíle nedorazilo.

Vezměte s sebou kamarády

Ostatní děti mohou být dobrou motivací. V partě dětí totiž platí jiná pravidla a děti ani nenapadne říkat kamarádovi “Já už nemůžu!“, natož aby zafňukal.

Parťáci se na túru vždycky hodí.

Sladkosti za odměnu

Do batohu přibalte nějaké oblíbené bonbóny nebo sušenky. Slibte sladkost u příštího rozcestníku nebo na kopci, za zatáčkou, prostě někdo o kousek dál.

Óda na klacek

Klacek je nejlepší outdoorová hračka všech dob! Klackem se dá házet, klackem se dá střílet, klackem se dá vrtat v bahně, klackem se dá mlátit do keřů, klackem se dá dělat čára, o klacek se dá opírat, s klackem se dá skákat přes vodu, z klacku se dá loupat kůra, do klacku se dá nožem vyrývat znak, klackem se dá mečovat, na klacek se dá něco nabodnout, klackem se dá hrát hokej se šiškou….Takže, klacek do ruky a jde se na výlet!

S tímhle kanónem bude cesta do kopce mnohem snazší!

Lovci a sběrači

I když se snažím být “genderově vyvážená” mám stále silnější pocit, že kluci a holky jsou odlišný živočišný druh. Předchozí chvalozpěv na klacek je totiž platný hlavně na chlapečky, tedy “lovce”. Zatímco u naší holčičky, od vždycky “sběračky”, bych s klackem neuspěla. Ale pokaždé z výletu vláčím, krásnej kamínek, krásnej choroš, krásný kytičky. “Mami nasbíráme si borůvky a upečeme koláč. Mami nasušíme bylinky a uděláme si čaj.” Speciální košíček nebo kabelka na úlovky by mohla leckterou holčičku přimět k chůzi, aby nasbírala ty nejlepší dary přírody.

Zpívejte

Zpívání rozhodně funguje. Dává rytmus chůzi a dechu a nechává zapomenut na námahu. Dodnes si pamatuju jednu partičku z Ostravy, která přešla rumunský Fagaraš ostrým tempem a při tom přezpívali celou tvorbu Jaromíra Nohavici. Odrhovačky jako Okoř, Beskyde, Beskyde nebo Okolo Hradce působí jako urychlovače dětské chůze zaručeně.

Hry

Na stejném principu funguje stará známá říkačka: “A raz – A dva – A tři – A čtyři – A pět – A šest – A sedm – A osm – A devět – A deset – A klobouk – A hůl – A chleba – A sůl – ARIZONA – dopředu – dozadu – na bok  – a vpřed“ (u posledních čtyř kroků se zastavíte a dáváte nohu dopředu, dozadu, na bok a vpřed a tak pořád dokola).

Bomba/ Nálet/ Povodeň. Pravidla jsou jednoduchá. Čas od času zakřičíte “Bomba!”  a začnete odpočítávat (Od desíti směrem dolů). Děti mají za úkol dostat se co nejdál od epicentra a zalehnout než řeknete 3- 2 – 1 – BUM!!!. Pokud se zakřičí “nálet” musí se děti co nejlépe schovat. Když se zakřičí “povodeň”, musí děti vylézt někam, nejlépe na strom, tak aby se nedotýkaly země.

Povodeň! Všichni honem na strom!

Klíště. Obyčejný kolíček na prádlo připnete někomu nenápadně na oblečení, ten se snaží se ho zbavit a nenápadně předat někomu dalšímu. Nesmí se nahlas říkat, kdo má klíště.

Turistické BINGO

Chce to trochu přípravy, ale funguje to. Dětem dáte papír s obrázky, nebo seznamem, co mají po cestě hledat. Kdo bude mít jako první vyškrtaný celý seznam vyhrál. Jde lehce přizpůsobit věku. Malým dětem stačí nakreslit třeba motýla, ptáčka, jehličnatý strom, šišku, bílou kytku, atd. Větším pak vyhovují složitější úkoly jako: Najdi kámen, který vypadá jako něco, kolik květin, které potkáme, umíš pojmenovat, nasbírej co nejvíc různých tvarů listů, atd.

Pro inspiraci si můžete stáhnou připravené vzorové bingo.