S dětmi do Zlína aneb jak jsme nešli do ZOO.

Vyrazit na víkend do Zlína byla pro nás spíš taková z nouze ctnost. V březnu si člověk nemůže být jistý počasím, tak jsem nechtěli riskovat výlet do lesa.  Mířili jsem tedy spíš na městský výlet a hledali, kde se dá s dětmi co dělat. Říkali jsme si, že když nic, tak půjdeme aspoň do ZOO. Ale Zlín nás opravdu mile překvapil! A ZOO jsme s přehledem mohli vynechat.

Zlín z ptačí perspektivy.

Znají děti Baťu?

Při cestě do Zlína jsme se s dětmi bavili, co vlastně víme o Zlíně. V podstatě jen boty Baťa, protože jsme tam už několikery boty koupili, a pak taky Baťův kanál, protože tam jsme si loni půjčili motorový člun. My jsme si pamatovali ještě Gottwaldov a domky z červených cihel. Takže jsme naznali, že je na čase zjistit o tom Baťovi trochu víc.

Architektura není nuda!

A začali jsme mrakodrapem. Sedmnáct pater, 70 metrů, to dnes už nikoho neohromí. Ale ve své době to byla druhá největší budova v Evropě. Zaplatili jsem si prohlídku s průvodkyní a bylo to skvělé rozhodnutí. Ve 40ti minutách nám udělala jasno v tom, kolik těch Baťů vlastně bylo, vysvětlila nám jak unikátní koncept Baťové ve své době do Československa přinesli. Jen z pohledu ze střechy mrakodrapu pochopíte, jak fenomenální projekt Baťův Zlín byl. Výklad není dlouhý a větší děti si ho se zájmem poslechly. Mrňousům stačilo, že stojí na střeše mrakodrapu.

Pod mrakodrapem.

Tak tomu říkám výtah!

Nejúžasnější v Baťově mrakodrapu jsou ale výtahy. Hned u vchodu je výtah pater noster, což dětem přišlo jako hodně husté sci-fi. Bohužel je teď mimo provoz, ale chystá se jeho oprava a bude fungovat. Jeden z důvodů, proč se do Zlína ještě musíme vrátit.

To ale není nic proti výtahu, který si nechal postavit Jana Antonín Baťa pro sebe. Je to kancelář ve výtahu, ve které mohl pracovat a kdykoliv si zajet do některého z pater “na kontrolu”. Kvůli blížící se válce v něm sice nikdy neúřadoval, ale i tak při jednom svezení rychle pochopíte baťovský způsob myšlení.

Kancelář ve výtahu…to mohl vymyslet jen Baťa!

Interaktivní výstava ORBIS PICTUS

Úžasná výstava, která zamotá mozek a probudí smysly, ORBIS PICTUS PLAY je umístěna ve Zlínském zámku. Děti ihned vyrazily na cestu za poznáním. Nám dospělým ještě chvíli bránil mozek, který má naučené zákazy “na exponáty se nesahá”. Pak jsme se ale také pustili do objevování. Můj oblíbený exponát dělal hudbu pomocí záchodových zvonů. Děti zase nejdéle zůstaly u kolotoče, do kterého házely skleněnky, které se kutálely sestavou trubic a vypadávaly na nečekaných místech. A co víc, autor konceptu výstavy Petr Nikl je zlínský rodák.

Kuličkový kolotoč na výstavě Orbis pictus play

Natoč si svůj animovaný film

Zlínské filmové ateliéry, další Baťův výmysl, jsme nechtěli vynechat. V rodinném centru Zlínský filmový uzel  se dá strávit celý super den. Kromě výstavy o zlínském filmování, je tu celé patro, jako herna pro děti. V přízemí je skvělá kavárna. Děti ke vstupence dostanou plán k pokladu. Musí prozkoumat všechny expozice a na konci vyluští kód od tajemné truhly, kde dostanou malé překvapení.

Jak si děti točili vlastní film.

My jsme si objednali animační workshop a během dvou hodin si děti samy vyrobily úžasný animovaný filmeček. Všechny to moc bavilo. další místo, kam se musíme vrátit.

A

A

Biofarma Juré – cesta z města

Abychom nebyli pořád ve městě vybrali jsme si ubytování na blízké Biofarmě Juré. Je to jen kousek od města (pod kopcem staví i trolejbus), ale rázem jste na samotě u lesa. Penzion je krásně opravený, paní domácí nabízí v hospůdce mimo jiné i svůj úžasný  vlastnoručně pečený chleba, sušené ovoce a domácí marmelády. V zahrádce je dětské hřiště. Naše děti ovšem nejvíc bavil odstavený starý traktor a náklaďák za domem. Pár metrů za penzionem začíná les, kde je lesopark s dřevěnými stanovišti na vyblbnutí i na poznávání lesa.

V lesoparku u penzionu Juré

Tu Zoo jsme nakonec nestihli, ale to nám vlastně vůbec nevadilo. do Zlína  s dětmi se rozhodně ještě vrátíme.