Z rakouského Zillertalu jsme vyrazili docela promrzlí. Na to že byl přelom června a července, teplota dosahovala pouhých 10 – 15°C a tak jsme byli rádi za bazén, vířivku a hlavně saunu v hotelu Eder, kde jsme celé 4 dny bydleli. V naději, že na jihu bude tepleji, jsem se vydali směr Itálie. V regionu Trentino jsme se rozhodli následujících pět dní prozkoumávat hory ve Val Di Fiemme.
Jen tak na procházce v Cavalese.
Itálie není Rakousko
Po průjezdu Brennerským průsmykem z Rakouska do Itálie se hodně věcí změnilo. My jsme přezuli uzavřené boty za sandály a vzali si kraťasy. Teplota stoupla o dobrých patnáct stupňů a vydržela až do Cavalese, které leží ve výšce více než 1000 metrů nad mořem. Cyklisti zahodili horská kola a nasedli na silničničky. Ubylo Meredesů a Bavoráků (což sledoval hlavně Kryštof) a přibylo Fiatů. Odkudsi se vyrojily hejna motorkářů, kteří křižují zdejší krkolomné serpentýny. To jsou Dolomity. Už po cestě nás vítaly neuvěřitelné výhledy. Trochu jiné hory než rakouské Alpy. Ostré bílé skály se vyřezaly ze zelených kopců a nešlo se přestat kochat.
Hory, kam se podíváš….
Reparát z raftingu
Největším testem odolnosti v Zillertalu byl rafting – v dešti a zimě. I tak Julinku nadchl a tak jsme uvítali, že v Cavalese se dá také vyrazit na divokou vodu řeky Avisio. Řeka je divočejší a náročnější a tak na raft mohla jen Julča. Kryštof si musí počkat až mu bude 6 let. Bylo nádherně slunečno, což v kombinaci s adrenalinem vykouzlilo skvělý zážitek.
Italové nejsou Rakušáci
V údolí Val di Fiemme jezdí v létě 3 hlavní lanovky – na Alpe Cermis, na Bella Monte a na Latemar. Postupně jsem je vyzkoušeli všechny a přitom jsme zjistili velmi zajímavou věc. I když se mi příčí jakékoliv nálepkování, nemůžu se ubránit přímému srovnání. Rodiny v rakouských Alpách vyráží do hor, aby dobývali vrcholy. Maličké děti jsou v krosničkách, ty, co už umí chodit, jsou vybaveny pohorkami a batůžky a směle vyráží do kopce.
Italské rodiny naproti tomu vysedají už na první stanici lanovky, kde je pro ně připravena “rodinná zábava”. Dobývání vrcholu je až tak moc nezajímá, i když lanovka pokračuje až na samotnou špičku hory. A tak nás italská atmosféra přinutila trochu si oddychnout, ale na vrchol jsme vyjeli vždycky!
Takový výhled stojí za trochu námahy.
Alpe Cermis
Lanovka na horu Cermis jede přímo z Cavalese. Kabinová lanovka má hned několik zastávek a pokud chcete úplně na špici, musíte přesednout ještě na sedačkovou lanovku. Výhled je prostě ohromující. Cestou dolů jsme vystoupili na stanici Alpe Cermis, kde je hospůdka a malý rybníček s krásným hřištěm. Na vrcholu jsme potkali jen pár lidí z toho hodně Čechů. Italské rodiny si užívaly slunce a vodu o kus níž.
Dračí stezka na vrcholu Latemar
Na mezistanici na vrchol Latemaru je svět jen pro rodiny s dětmi – Montananimata. Bobovou dráhu nebo tubing už jsme v horách párkrát zažili, ale hřiště na beach volejbal skoro ve dvou kilometrech, to člověk nevymyslí. Navíc dětské hřiště a animační program pro malé děti – vyrábění, malování, soutěže. My jsme vyrazili na “dračí stezku”. Asi kilometr dlouhou cestu pro děti. Můžete si koupit za 5€ knížku s pohádkou a postupně procházet jednotlivá stanoviště, která se váží k příběhu. Když vyluštíte tajenku, dostanete u lanovky malý dárek. Stezka jde projít samozřejmě i bez pohádky. Cesta vede lesem, který se čas od času otevře a odhalí další a další nádherné výhledy na okolní hory, které vypadají jako hřbet obřího spícího draka.
Kromě dračí stezky je tu ještě stezka pastevecká, geologická a botanická, které jsme bohužel nestihli…zdrželi jsme se na té bobové dráze.
Bella Monte je prostě krásná hora
Moje nejmilejší místo ve Val di Fiemme je už od loňské zimy Bella Monte. Pro mě nejkrásnější výhled Dolomit na masiv St. Martin, který během dne mění barvu od temně šedé, přes zářivě bílou až po červánkově růžovou. Rodinný program, kde jinde než u první stanice, je tady také moc příjemný. Rozkvetlou louky protíná potůček s různými rybníčky a překážkami. Je tu i stanice na rýžování zlata. Na nejspodnějším rybníčku pak děti jezdí na dřevěném voru. Naše děti chytaly pulce a víc nepotřebovaly. Lesem, který toto vodní hřiště obklopuje vede “ptačí stezka” s krásnými stanovišti.
Přírodní park Paneveggio
Ve Val di Fiemme se dá jít také do lesa. Ideální místo, pokud chcete uniknout rozpáleným horským velikánům, je přírodní park Paneveggio. My jsme si prošli krásnou trasu Lesem houslí (forest of violins) na jejímž konci je nádherný vodopád, přes který vede visutý most. Les houslí proto, že právě z tohoto lesa ve Val di Fiemme používal dřevo na výrobu nejznámějších a nejlepších houslí světa Antonio Stradivari. U nás ale dřevo z lesa vítězí vždycky, i když zrovna nemá světový zvuk. 🙂 Nejlepší hračka pro naše děti jak známo, je klacek. Strávili jsme tu nějakou dobu jejich házením do vody a pozorovali, jak se “topí” ve vírech a vodopádech. V parku je také obora s jeleny a oslíky. I tam se dá strávit něco času.
Jak se dělá sýr
Ve Val di Fiemme získáte k ubytování FiemmE-Motion card. Kromě lanovek, dopravy a koupališť je na ni zdarma nebo se slevou program pro rodiny na každý den v týdnu. My jsme vyzkoušeli vyrábění sýra. Trochu nás vyděsilo, když jsme přišli na meeting point v sedle Passo Lavazze a uviděli, kolik rodin mělo ten stejný nápad. Celý “zájezd” se vydal na asi 3 km dlouhou cestu na salaš Malga Ora/Auerleger Alm. Malinko jsme kolonu rodinek předběhli a museli jsme ocenit, že zdejší krávy, kozy a koně mají jeden z nejkrásnějších výhledů na světě. Na salaši už byl připravený mistr sýra, který pře skvělou show, kdy se mu před očima dětí i dospělých pod rukama mléko proměnilo v sýr. I když mluvil italsky, byl prostě strhující.
Napsat komentář