Příslib polární záře nás vytáhl do mrazivé noci.
Poslední den po večeři v restauraci jsme šli zpátky do bytu, abychom si na dvě hodiny odpočinuli. Za dvě hodiny jsme šli před hotel, museli jsme mít čelovky, abychom viděli na krok.
Mrazem po sjezdovce na vrchol
Polární záře začala být vidět i přes nasvícenou sjezdovku.
Potom začal mluvit Harri, fotograf, který to zorganizoval. Říkal, že dnes je 55% pravděpodobnost, že bude vidět vlnitá polární záře. Potom jsme začali stoupat po prudké sjezdovce na vrchol nad lyžařské středisko Ruka. Nahoře bylo -13°C, hodně foukalo, takže pocitově -20°C. Harri nám řekl, ať zhasneme čelovky, fotografové si začali chystat stativy a čekat.
Jak nám bylo ve Finsku? Báječně!
Přečtěte si velký článek o všem, co jsme ve Finsku vyzkoušeli a prožili „Finsko – naše velké zimní dobrodružství„.
Konečně polární záře
Na obloze se konečně objevila polární záře.
V tom Harri zakřičel: “Pozor, polární záře.”
Všichni začali fotit, i když to byl jen malý opar a v tom se začaly dít věci. Obloha zezelenala, všichni zase začali fotit a pak se zelená záře změnila do různých tvarů, jednou vypadala jako sáně, jednou jako koule a tak dále. Byl to super zážitek.
Já s tátou a polární září
Finská divočina focena z dronu?
Podívejte se na krásné snímky finské divočiny očima ptáků v článku „25 fotek z ptačí prespektivy, díky kterým si zamilujete Finsko„.
Pestrobarevná polární záře z balkónu
Polární záře nad finským střediskem Ruka.
Mámě a bráchovi začala být zima a tak jsme se bez táty vydali do chaty. V chatě máma jenom otevřela dveře na verandu a v tom jsme uviděli celé nebe zelené a záření s růžovými, červenými a fialovými okraji. Byla to nádhera!
Napsat komentář