Na lyžování s dětmi jsou Warth i Schröcken připraveni
Zima v horách je pro nás vždycky velkým svátkem. Obzvlášť, když se povede počasí a na sjezdovkách na vás celý den svítí sluníčko. Přesně tohle se nám podařilo při naší návštěvě malého, ale skvěle zařízeného střediska na hranicích dvou rakouských regionů – našeho oblíbeného Vorarlberska a Tyrolska. My Jihomoraváci ale často nevydržíme lyžovat celý týden a tak je pro nás vždycky skvělé, když můžeme hory vnímat a prozkloumávat i jinak než z lyží! A tak jsme vyzkoušeli i sáňky, sněžnice a zažili také jeden z místních svátků.
Ve Schröckenu na samém konci údolí Bregenzerwald jsem byli už několikrát. Především jsme tam ale strávili naši první letní dovolenou v nádehrném apartmánu ve Vile Natur u Angeliky a Josefa Jochumových. Tahle úžasná rodina má ještě jeden apartmánový dům Ferienhaus Rose asi 100 metrů odtud. A tam jsme strávili náš poslední zimní týden ve Schröckenu. Celý apartmán obložený dřevem, vybavená kuchyňka, dva pokojíčky, dvě koupelny, a k tomu boží výhledy z oken, no prostě jsme se cítili jako doma. A k tomu skibus zastavuje přímo před vchodem a i s lyžemi vás za pár minut vyhodí přímo pod hlavní sjezdovkou, takže paráda.
Chcete vědět více o zimě ve Vorarlbersku?
CHCI SI PŘEČÍST VÍCSkiareál Warth – Schröcken pro rodiny jako dělaný
Jsme z Jižní Moravy a tak je naše lyžařské umění úměrné věku. Takže abych byl spravedlivý děti lyžují báječně, Jana výborně a já to vždycky nějak sjedu. Ale moje barva sjezdovek je modrá a skupina by se vždycky měla přizpůsobit tomu nejslabšímu, takže jedzíme po modrých. Ale v případě střediska Warth-Schröcken jsme s tím ani neměli žádný problém. I když je to 11 černých sjezdovek, vystačili jsme si při čtyřdenním skipasu jen s modrými a vůbec jsme se nenudili. A věřím, že stejně to bnudou mít i ostatní rodiče s dětmi. Nástupním místem pro nás bylo sedlo Hochtannbergpass u jezera Kalbelesee, kam nás dovezl místní autobus přímo od našeho apartmánu. Z parkoviště jsme se vydali přímo na šestimístnou lanovku Salober Jet, která nás vyhodila na Saloberkopfu ve výšce 2050 metrů.
Nekonečné sjezdy a výhledy na všechny strany
Nahoře nás na pár minut odzbrojily výhledy. Když jste z regionu, kde nejvyšší kopec má 355 metrů, tak vás dvoutisícové Alpy střediska Warth – Schröcken, navíc zasněžené hropmadami přírodního sněhu (běžně tu napadne 11 metrů sněhu za sezónu) prostě nenechají netečnými. Ale děcka se zase tak dlpuho kochat nechtěly, chtěly už hlavně jezdit, takže jsme začali prozkoumávat celý kopec. Jako první jsme zvolili panoramatickou jízdu po modré sjezdovce Schöniplätz. Ale zkusili jsme i druhou stranu po modré sjzedovce Hochalpe, přes Spapf a Jägeralpe až do dalšího nástupního místa na kopce, do Hochkrumabchu, ke spodní stanici lanovky Jägeralp – Express.
Warth – Schröcken nabízí i sjezdy olympijských vítězů
Další část lyžařského střediska se tyčí nad malou vesničkou Warth, které se 400 stovkami stálých obyvatel může na první pohled vypadat nezajímavě. Ale nenechte se zmást, právě odtud pochází olympijský vítěz Hubert „Hubsi“ Strolz, rakouský alpský lyžař, který na olympijských hrách v Calgary v roce 1988 získal zlatou medaili v kombinaci a bral také stříbro v závodě obřího slalomu. Jeho syn Johanes Strolz svého otce napodobil v roce 2022 na olympijských hráchv Pekingu, když vyhrál kombinační závod a ve slalomu vybojoval stříbro. Také on trénoval na sjezdovkách zdejšího střediska.
Zastavte se na oběd v Punschhütte
Necháte-li se vyvést kabinou Dorfbahn Warth nad vesnici kombinací několik sjezdů a lanovek se za pár minut ocitnete pod majestátní horou Warther Horn, tyčící se do výšky dvou tisíc dvou set metrů. Jakmile se dostatečně nabažíte úchvatných výhledů můžete se po modrých a červených sjezdovkách vrátit do Warthu a cestu několikrát zopakovat. Nebo můžete po modré sjezdovce Luchere a následně Jägeraple sjet do místa nazvaného Hochkrumbach s dolní stanicí lanovky Jägeralp Express. Rozhodně se ale zastavte v Punschhütte, malé chatičce uprostřed sjezdovek. Tohle místo je vážně kouzelné ať ho navštívíte v zimě nebo v létě.
Zima v Innsbrucku se vám bude líbit
CHCI SI PŘEČÍST VÍCKörbersee – lyžování nad nejkrásnějším místem Rakouska
Pro rodiče s dětmi, které už umí jezdit samy pak určitě stojí za doporučení západní část celého střediska Warth -Schröcken nad jezerem Körbersee. Stačí se při sjezdu z pisty Schöniplätz ve dvou třetinách odpojit a sjet k lanovce k Ski-Schaukel-Falken a nechat se vyvést na její horní stanici. Odtud se můžete spustit na druhou stranu k jezeru Körbersee. Tohle místo je speciální především svojí krásou, kterou v minulých letech ocenila i odborná porota, která vybírala nejkrásnější místo Rakouska. Jezero působí jako v pohádce v zimě i v létě. Budete-li mít žízeň nebo hlad můžete se zastavit ve zdejším hotelu, který vede již několik generací rodina Schlierenzauer. Právě tady jsme lyžovali asi nejdéle, protože zdejší sjezdovky jsou trochu odstrčené od celého střediska a bylo tu i méně lidí.
Nevíte, co do auta na delší cestu?
Přečtěte si náš podrobný návod v článku „Jak připravit auto na dovolenou“
Majestátními horami na sněžnicích
Upřímě lyžování se nám v posledních letech zdá, zejména v místech, kde není přírodní sníh, dlouhodobě neudržitelné. Ale když už sníh nasněží tak kromě sjezdovek máme rádi o jiný pohyb ny sněhu. Dost jsme si oblíbili sněžnice, které jsme vyzkoušeli i v Brandnertalu. Ve středisku Warth – Schröcken můžete po celou zimu až do konce března se vždy v pondělí od zdejšího turistického centra vyrazit do hor. Sněžnice si tu můžete půjčit. Horský vůdce vás ve skupince nebo i individuálně provede po nejkrásnějších místech kolem Warthu s výhledy na okolní dvoutisícívky či romantickými pohledy do údolí Lechtal. Pravidelné vycházky začínají vždy kolem 16 hodiny odpoledne a tak se návštěvníkům často poštěstí vidět západ slunce nad údolím. Měkké světlo pozdního odpoledne je skvělé na fotografování.
Sáňky máme raději mimo sáňkařské dráhy
Sáně jsou další způsob, jak si užít zasněžené Alpy a ve Vorarlbersku a v Bregenzerwaldu obzvlášť, je příležitostí k sáňkování spousta. Kolem Schröckenu, kde jsme bydleli bylo několik kopců, které sjet na saních, znamená často i jídzdu dlouhou několik desítek minut. Sami jsme na saních jezdili už leckde. Nezapomeneme třeba nidky na „Rödel Safari“ nad Brandem, kdy jsme v nádehrném sluníčku jeli z kopce a střídavě popojížděli snad dvě hodiny nádhernou krajinou. Co ale moc nemusíme jsou speciální sáňkařské dráhy, které nám přijdou moc rychlé a nebezpečné.
Noční sáňkování bylo super
Ale co nás nadchlo asi nejvíce bylo noční sáňkování ve Warthu. Bylo totiž naprosto speciální. Na vrchol sáňkařské dráhy „Höhi“ nás totiž dopravili na saních pomocí traktoru. Sáňky jsme zapojily speciálním řetězem za velký traktor a ten nás vyvezl nahoru. Dolů už to bylo na nás. Několik stovek dlouhá trasa bude určitě bavit nejen vaše děti ale i vás. Helmy jsou samozřejmě povinné a sáňky si můžete půjčit u vstupu k dráze kousek za hasičskou stanicí Warth po pravé. Tohle parádní sáňkování můžete vyzkoušet každý čtvrtek od sedmi od večera. Dvě jízdy a teplý čaj přijdou dopělé na 10 euro a děti na 6 euro.
O autorech:
Jana, Tom, Julinka (15) a Kryštof (10). Jsme rodina, která věří, že cestování je způsob, jak dobře strávit společný čas a něco se naučit nejen zvenčí, ale i o sobě navzájem.
Věříme, že cestování zbavuje děti i dospělé strachu z neznámého. Ukazuje, že svět není takový, jak nám ho předkládají zprávy o půl osmé.
Nejsme lovci destinací – nemusíme spát každý týden někde jinde, ale jsme sběrači společných zážitků s dětmi. Dobrodružná cesta nemusí být na Filípinách, ale může se odehrát i v sousedním lesíku.
Založili jsme stránku Objevíme svět! a chceme, aby byla místem, které rodiny s malými i velkými dětmi inspiruje a motivuje k cestování.
Více se o nás můžete dozvědět zde.
Napsat komentář