Malá Fatra se dá zvládnout i s ročním miminkem

Na Malou Fatru jezdíme už několik let. Vždy jsme podnikali náročnější túry a výšlapy (Malý Rozsutec, Stoh..), jen loni jsme vynechali vzhledem k tomu, že jsem byla pár dní po porodu. Letos jsme se tedy již účastnili ve třech. Bylo třeba upravit trasy a náročnost (na řetězy s miminem v nosítku by lezl asi jen blázen), ale i tak jsme podnikli dva nádherné výlety.

Pro Objevíme svět napsala Lenka Lazecká Delongová.                                                    30. 5. 2019

Jánošikové Diery

Jánošikové Diery

Na prohlídku Jánošikových Dier je určitě fajn se vydat během dopoledne, kdy tam ještě není až tak narváno. Východiskem pro nás byla vesnička Terchová – Bielý Potok. Parkovat se dá na dvou velkých placených parkovištích (jedno je u cesty, druhé na trávě blízko samotného vstupu, cena 5 euro). Trasa je nevhodná pro kočárek (to je asi všem jasné), my jsme měli Apolenku v šátkovém nosítku.

Jánošikové Diery

První třetina cesty se jde po trávě nebo štěrkové cestě, poté začínají samotné „Diery“. Hned na počátku (rozcestí Ostrvné) je nutné si ohlídat směr prohlídky, správně se má chodit v jednom směru, takže u prvního rozcestníku se dát směrem vlevo. Druhá třetina cesty je náročnější, do kopce a žebříky, ale v pohodě to zvládlo i čtyřleté dítě.

Některé žebříky nebo lávky kolem skal jsou celkem úzké, s našim nosítkem jsem všude prošla, kamarádi museli krosnu 2x sundat. Tato část procházky je nejkrásnější a nejkouzelnější. Poté už se jde spíše po rovince a následně se může sejít k rozcestníku Podžiar, kde je blízko malá chata. Při naší návštěvě byla chata zavřená (a myslím, že loni měli v nabídce maximálně jen nějaké pití a nanuky), takže svačinu pro jistotu s sebou. My jsme s sebou měli velkou deku, na které jsme si tam chvíli odpočinuli.

Jediné trošičku náročnější místo s miminem v nosítku.

Od tohoto rozcestí je možno pokračovat na Malý Rozsutec, případně trochu vystoupat na Vrchpodžiar, my jsme se už vraceli zpátky k autu. Cesta je spíše z kopce, občas dřevěná lávka nebo menší skála, která se musí zdolat, ale opět nic náročného.

Výlet trval i s pauzou asi 3 hodiny. Na závěr doporučuji zajít do jedné z restaurací (buď hotel Diery nebo Terchovská koliba), které jsou hned u parkoviště a dát si nějaké typické slovenské jídlo!

Hřebenovka

Apolenku jsem opět nesla v šátkovém nosítku. Nejmladšímu členovi, který celou cestu ušel sám, bylo 7 let. Parkovali jsme na velkém parkovišti u dolní stanice lanovky ve Vrátné. Kupovali jsme jednosměrnou jízdenku (dospělý 9,5 euro, dítě do 6 let zdarma). Lanovka je kabinová, jezdí každou celou hodinu.

Hřeben z jedné strany

Z horní stanice lanovky – Reštaurácia Panorama – se jde pak vcelku příjemnou, asi 2 km dlouhou, procházkou na Chatu pod Chlebom. Tento kousek cesty se dá absolvovat s terénním kočárkem (ale několikrát je nutné kočárek přenést). Samozřejmě s předpokladem, že pak nebudete pokračovat dál, ale vrátíte se na lanovku.

Na Chatě pod Chlebom určitě doporučuji zastávku a dát si něco z jejich výborných domácích specialit ( klobásky, které nabízejí i z jeleního masa nebo koláče). Je dobré zde načerpat síly, protože poté následuje velmi strmý výstup na hřeben, u kterého se člověk pěkně zapotí. Ten výhled nahoře a celá hřebenová túra za to ale stoprocentně stojí.

Hřeben z druhé strany

Na konci hřebenovky se dá jít doprava (a buď sejít přímo dolů do Zazrivé Belá anebo si sestup spestřit ještě náročným výstupem na kopec Stoh, tak jsme to udělali před 2 lety) a nebo zvolit cestu doleva a sestup po červené sjezdovce k Chatě na Grúni (cesta z Chaty pod Chlebom na Chatu na Grúni je asi 6 km) . Sestup je opravdu náročný, zvlášť pokud vám cestu, stejně jako nám, spestří déšť a kluzká tráva.

Na chatě se dá najíst (my jsme si nic nedávali, nemohu posoudit nabídku a kvalitu), napít, v pohodě mi zde ohřáli jídlo pro Apolenku ve skleničce. Dále je tam velká louka, takže jsme, vzhledem k tomu, že vysvitlo sluníčko, opět vytáhli deku. Jsou tam i kolotoče a houpačky pro děti a také lehátka. Z chaty už se pak vcelku nenáročnou procházkou sejde zpátky do Vrátné. Výlet je na celý den, je náročný, ale určitě stojí za to.

Nad sestupem po sjezdovce.

Tipy a odkazy

O autorce: