Julinčino Švýcarsko

Letos poprvé jsem se vydala na poznávací zájezd. Je to jiný způsob než jakým obvykle cestuju s rodiči, ale pořád je to cestování a to mám ráda. S gymnáziem, na které chodím už dva roky, jsme se vydali do Švýcarska. Naše dobrodružství začalo v autobuse na třinácti hodinové cestě s večerní zastávkou na odpočívadle v Německu a ráno až švýcarská benzinka.

FREDDIE MERCURY, zpěvák skupiny Queen, má v Montreux na břehu Ženevského jezera svou sochu. Vytvořila ji česká sochařka Irena Sedlecká.

Článek napsala Julie z Objevíme svět.                                                         27. 6. 2019

Jak se rodí švýcarská čokoláda?

První den pobytu začal ráno exkurzí v muzeu čokolády La Maison Cailler ve městě Broc. V muzeu jsme se dozvěděli něco o historii čokolády obecně, ale hlavně o čokoládě Cailler a její výrobě. Před prohlídkou jsme dostali elektronické průvodce v námi zvoleném jazyce a vydali se do prostor muzea, které byly tématicky vyzdobené. Byla tu například místnost představující prales, kde se pěstuje kakao nebo přístav u moře, kam byla poprvé čokolád přivezena. V jedné místnosti byly obaly téhle čokolády a jak se různě měnily v čase. Celou exkurzi provázely efekty v jednotlivých místnostech a také lahodná vůně čokolády. Po projití expozice o historii jsme se dostali do mojí nejoblíbenější části. Tam, kde jsme mohli samotnou čokoládu ochutnat. Po tom, co jsme měli pusu i kapsy přeplněné čokoládou jsme se přesunuli do obchodu, kde jsem si ještě nějakou čokoládu dokoupila. 🙂

Švýcarsko – to jsou tradiční sýry!

Hned po poté jsme zase naskákali do autobusu a dali jsme se na cestu do sýrárny La Maison du Gruyère. Tady nám znovu vrazili do rukou elektronické průvodce, které nás provedly po horním patrem továrny na sýr, kde je vybudované také moc hezké muzeum. Prošli jsme si velmi zajímavou expozici, která ukazuje kde a jak se sýr uchovává. Taky jsme si mohli přivonět k rostlinám, na kterých si pochutnávají kravičky na alpských loukách z jejichž mléka potom máme tento sýr. Na názorných cedulích nebo videích byla předvedena výroba sýrů Gruyère. Nakonec jsme si mohli zahrát interaktivní kvíz, který shrnoval informace a zajímavosti z prohlídky. Stejně jako v čokoládovně i tady se v malé prodejně nabízely nejrůznější produkty, sýr, kosmetika nebo suvenýry jako magnetky nože nebo věci do kuchyně. A nesměly chybět ani trička, plátěnky a čepice. Sama jsem si tady chtěla koupit za mě nejlepší lůj na rty, který mi před pár lety přivezl ze švýcarska táta. Ale jak už to s mým štěstím bývá, zrovna byl vyprodaný.

Sýrárna La Maison du Gruyère

Sýrárna La Maison du Gruyère

Sýrárna La Maison du Gruyère

Vevey a Ženevské jezero

Po tomhle všem jsme si udělali jen krátkou procházku města Vevey. Městečko jsme jen proběhli, ale vím, že tu mají mimo jiné sochu Charlieho Chaplina, který 25 let žil ve vedlejší vesnici. Byl to také náš první pohled na Ženevské jezero na tomto výletě. Na břehu jsem stihla vyfotit jen krásnou sochu mořské panny. 

Byl to náročný den, takže jsme ho už jen hezky zakončili. Po příjezdu na ubytování ve městě Evian les Bains na francouzské straně ženevského jezera jsme si vybalili a najedli jsme se. S kamarády jsme se po večeři vydali na jakousi promenádu dolů k jezeru. Západ sluníčka jsme stihli a musím říct, že jsem dlouho nic tak hezkého neviděla. Tak a teď už jenom zhasnout a spát s večerkou, kterou jsme samozřejmě neporušovali.

Hrad Chateau de Chillon na břehu jezera

Nasnídali jsme se v hostelu Ethic étapes Côté Lac Evian, který byl čistý s prostornými pokoji a poměrně dobrým jídlem, ale především s úžasným výhledem jsme vyrazili zase ven.

Čekala nás asi hodinová cesta autobusem k hradu Chateau de Chillon. Byl to krásný hrad posazený na ještě hezčím ženevském jezeře. Průvodce je tu sice k dispozici, ale my ho neměli, takže jsme si hrad prolezli od sklepení přes nádvoří až po kuchyni a ložnice úplně sami. O suvenýry tady opravdu není nouze jsou tu rovnou dva obchůdky.

Na oběd jsme si vybrali krásnou lokaci a to sice město Montreux. Jako správní studenti s rozpočtem od rodičů jsme zalezli do nejbližšího a nejlevnějšího fastfoodu kde jsme se najedli u krásného výhledu na jezero a sochu Freddieho Mercuryho. Prohlídka zbytku města byla taky moc hezká. Do Montreux bych se moc ráda ještě vrátila, přestože jsem tam už byla s našima. 

Další zastávkou tohoto dne byla Ženeva. Moderní a multikulturní město s bohatou historii, kterou se nás chvíli snažil trápit průvodce. Mezi místa, která jsme navštívili Ženevě patřila The Geneva Water Fountain a také třeba obří Ruské kolo v Ženevě.

Večer byl stejný jako ten první. Večeře, jezero, večerka!

Na skok ve Francii, pod Mount Blanc

Třetí a tedy i poslední den našeho putování jsme se vydali navštívit nejvyšší horu Evropy a tou je Mont Blanc. Lanovkou za 73 eur jsme se dostali až na místo, ze kterého je údajně nejlepší výhled na samotnou dominantu hory Mont Blanc. Tím místem je Aiguille du Midi. Zde se nachází soustava nejrůznějších teras, vyhlídek a chodníčků a také originální skleněná kostka, kde se můžete vyfotit, jako byste se vznášeli. Byl to nádherný zážitek a za ty peníze se takový výhled a pocit, že jste byli takto vysoko rozhodně vyplatí.

Pohled na hory kolem Mont Blanc.

Pod horou je městečko Chamonix. Město známé mimochodem i tím že se tady odehrály první zimní olympijské hry v roce 1924. Je tu spousta krámků se suvenýry a tradičním fondue. To je horský sýr roztavený v hrnci, do kterého je většinou namáčen chleba nebo další, na kostičky nakrájené, věci. Z tohoto města vyjíždí také malý vláček, který vás zaveze k ledovcové jeskyni.

Chamonix

Chamonix

Chamonix

Chamonix

Chamonix

Naše cesta tady skončila a před námi byla  šestnácti hodinová cesta zpět do Brna.