S dětmi se dá podnikat naprosto cokoliv: pokud to ale ustojí rodiče. Nepochybně se najdou lidé, kteří zvládnou splouvat řeku i s kojencem. Osobně bych si nepřipadala v takové situaci úplně komfortně, proto jsme počkali, až nám mladší kousek doroste do druhého roku. Pak jsme podlehli inspiraci dalších vodáků-rodičů a vyrazili se dvěma batolaty (dva a čtyři roky) na víkendovou exkurzi do vodáckého světa. Letos jsme si po roce zážitek zopakovali a můžeme ho vřele doporučit.

Jak s dětmi na vodu

Vyrážíme na vodu!

Pokud byste si podobný výlet také rádi dopřáli, můžete se inspirovat několika tipy z naší vlastní zkušenosti:

TIP 1.

Zjistěte si, jak vybavené jsou břehy vybrané řeky. Myslím tím ohledně vodáckých hospod a restaurací. Pokud si vyberete Vltavu, pak se nemusíte zatěžovat větším množstvím jídla do lodi – hospody a občerstvení tu jsou po pár kilometrech a není tak nutné záviset na vlastních zásobách. Kupříkladu Otava ale zdaleka tak vybavená není a je lepší s tím při nákupu jídla počítat.

TIP 2.

Zkuste se vyhnout vodáckým davům. Naši výpravu pravidelně organizuje zkušená kamarádka-vodačka. Naše víkendové dobrodružství se díky tomu odehrává na úseku řeky, který většina vodáků splouvá až v neděli – v sobotu je na něm tedy příjemně poklidno (a to nemluvím o téměř prázdném kempu ve vsi, kde většina vodáků v neděli končí).

TIP 3.

Raft je pohodlnější (a bezpečnější) než kánoe. Jakkoliv zdatný je kormidelník, pokud se vám „na porcelánu“ vrtí dva neposedové, stabilita klasické laminátové kánoe vcelku utrpí. Pokud nechcete otestovat pohotovost reakcí při překlopení plavidla, půjčte si raft. Je pohodlnější a prakticky nepotopitelný (tedy aspoň v podmínkách českých řek).

TIP 4.

Vesty, pádla a rozhodně barel. Ano, je to jen jednodenní výprava – ale pokud máte na palubě děti, rozhodně si v půjčovně řekněte o vodotěsný barel. Hodí se na náhradní oblečení, bundy proti dešti (když počasí nepřeje), utěšování jídlem v lodi i další drobnosti. Záchranné vesty jsou samozřejmě nutnost – pokud vyrážíte opravdu s malým svištěm, prověřte v půjčovně, zda mají dostatek nejmenší velikosti vest, ať si ji případně můžete zajistit včas. Co se týká pádel – existují dětská pádla, v půjčovnách je mají, ale naši piškoti o ně příliš velký zájem neprojevovali. Kamarádce se osvědčilo dětské doma vyrobené pádlo vyrobené z klacku a dětské lopatky (ale nesmí uplavat).

TIP 5.

Vodní pistole nebo prostě jen hrnky na vodu. Zatímco vy se budete kochat okolní přírodou a pozvolna pádlovat, batolata výhled příliš neocení. Stačí ale vybavit je nějakou vodní zábavou a máte vystaráno.

kluk na raftu sjíždí řeku

Malý vodák

TIP 6.

Provázek nesmí chybět. Pořádný motouz je nutnou součástí výbavy – minimálně jím můžete proti uplavání pojistit vodní hračky, dobrý nápad je přivázat i dětská pádla.

TIP 7.

Čím víc dětí, tím větší pohoda. Rozhodně je dobrý nápad přizvat na vodácké dobrodružství kamarády s podobně starými dětmi. Nejpozději od čtyř let věku dítěte platí – čím víc dětí, tím méně se o ně musíte starat.

TIP 8.

Polštářek, čelovka a plyšák – povinná výbava do stanu. Mějte nás za městské rozmazlence, ale do stanu si vozíme pro každého malý polštářek. Spí se na něm o hodně líp než na smotané mikině. Baterky – čelovky jsou zase skvělým lékem na strach z přicházející tmy a báječný zdroj zábavy ve stanu. O plyšácích na spaní ví nejspíš každý rodič své.

TIP 9.

Nevěřte počasí. Pokud podobně jako my plánujete oblečení ráno podle meteorologických modelů, při výjezdu na vodu na ně zapomeňte. Respektive berte je hrubě orientačně. Do barelu v lodi minimálně dětem vezměte dlouhý rukáv a případně i bundu proti dešti (pláštěnku) – nemusí začít pršet, ale večer se ochlazuje citelněji a rychleji než ve městě.

TIP 10.

Neřešte spaní. Když jsme jeli na první „vodu“ náš synek byl zvyklý spávat po obědě. Místo obvyklých dvou hodin odpadl v raftu asi na půl hodiny – stačilo to. A že děcka lítají kolem táboráku do jedenácti? To k vodáckému dobrodružství prostě patří. Užijte si to!

V kempu

V kempu je to pohoda!

O autorce:

Veronika Skálová

VERONIKA SKÁLOVÁ, máma dvou dětí, svačinářka, pradlena, zdravotnice, manažerka volného času a novinářka. Pracuje jako webeditorka v Českém rozhlase Brno. Cestuje ráda kamkoliv a čímkoliv (od té doby, co má děti, tak je i samostatná cesta vlakem do Prahy zážitkem srovnatelným s nirvánou). A cestuje ráda i s dětmi – autem, vlakem, ale i šalinou nebo na kole někam po městě a okolí za netušeným dobrodružstvím.