Už je to tady! Dovolené jsou v plném proudu. Někdo letí, někdo pojede vlakem, ale většina lidí pravděpodobně pojede na prázdniny vlastním autem. Proto jsem sepsal tenhle článek. Takhle se na cesty balíme my a věřím, že vám naše zkušenosti poslouží.
Zkontrolujte všechno, co můžete
Já to většinou dělám tak, že pokud jedu do zahraničí na cestu delší než 1000 kilometrů, odvezu auto do servisu, aby zkontrolovali věci, které já sám zkontrolovat neumím. Takže chladící kapalinu, brzdy, klimatizaci… Sám si ještě na cestu vždycky beru litr oleje, abych měl navíc, kdyby se mi někde neplánovaně rozsvítila kontrolka. Ceny u nás jsou výrazně nižší než na benzínce na rakouské dálnici. Nehledě na to, že váš tip oleje zrovna nemusejí mít v nabídce.
Doma pak ještě projdu pneumatiky, aby nebyly sjeté. Na to jsou ve vzorku takové drobné zarážky. Pokud je vzorek gumy ještě nad nimi je vše v pořádku. Doplním si vodu do ostřikovačů. Zkontroluju záložní žárovky a případně dokoupím H7, které mi nejčastěji odcházejí. Zkontroluji výstražné vesty, kdyby se nedej bože něco stalo. Je dobré zjistit, kolik vest je v které zemi povinnost v autě mít. V Rakousku například musí mít výstražnou vestu každý, kdo vystoupí z vozu a v Itálii je počet vest stanoven počtem cestujících. Kontrola trojúhelníku, lana, lékárničky a rezervy nebo lepící soupravy je už jen na několik minut.
Že nejdou památky a děti dohromady?
Přečtěte si náš článek „10 památek UNESCO, které budou děti milovat„, kde vás přesvědčíme, že to nemusí být pravda.
Co mi v autě nesmí chybět. Co vždycky uvezu.
I když nejedeme někam daleko, mám v autě vždycky jednu USB nabíječku na telefon nebo na iPod.
Jedny nebo dvoje náhradní sluneční brýle a Janiny dioptrické brýle, které používá na řízení. Z nostalgie ještě pořád vozím autoatlas Evropy, kdyby mi došla data v mobilu a bylo třeba něco hledat.
V přihrádkách ve stropě mám navíc vždycky jeden kabel na nabíjení iPodu a telefonu, kdybych ho náhodou zapomněl. Také jsou tam vždy vlhčené ubrousky, které často stejně jako dětem, poslouží dospělým. Také tam mám nůž, křížový a obyčejný šroubovák.
Samozřejmě bereme s sebou autosedačku pro Kryštofa a podsedák pro Julinku. Každé dítě navíc má před sebou organizér, kam se vejde leccos.
Stabilně tam mají sluneční brýle, žvýkačky, kapesníky, sluneční clony. Na cestu jim naplníme organizér celý, ale o tom později.
Jinak s sebou pořád vozím něco jako improvizovanou lékárničku kde je ibalgin, kinedryl, fenistil a pár cumlavých tablet proti bolení v krku.
Někde v autě je dobré mít pořád drobné na parkování a pětistovku nebo 20 Euro pro případ nouze. Spoléhat se na dálnici na platební kartu se totiž někdy nemusí vyplatit.
Před cestou “nabiju” auto potřebnými věcmi
Cestovní horečka stoupá a je dobré na nic nezapomenout. Takže jdu v den odjezdu vždy systematicky od řidiče přes navigátora k dětem a doplním potřebné věci. Důležité je, že nikdo nemá menší prioritu. Řidič bez pití nebo té správné muziky je stejně nevrlý jako děti bez iPodu s Lichožrouty na poslouchání.
Voda
Takže do každých dveří přijde jedna lahev s vodou. Už v době, kdy byly děti malé jsme se vykašlali na všelijaké speciální lahvičky a používáme třičtvrtělitrové lahve s bezpečnostním uzávěrem Rajec.
Jídlo
Na cestu chystáme vždy něco, co mají děti rády. Za jízdy není dobré se dohadovat, jestli to budou nebo nebudou jíst. I když to asi není zdravý tip, u nás takhle fungují řízky, které mají rádi všichni nebo jen obyčejné “na sucho” uvařené těstoviny. Je dobré mít pro obě děti stejné věci, aby si během cesty náhodou někdo nevzpomněl, že brácha nebo ségra má něco, co já nemám. Nesmí se samozřejmě zapomenout i na svačinu pro rodiče. Hladoví rodiče, to je totiž zkáza :o)
Sladkosti
Se sladkostmi buďte opatrní. Zvyšují glykemický index a dělají děti neposednými. 🙂
Je dobré mít v záloze sladkou alternativu ve formě nakrájeného ovoce, zeleniny a oříšků. Proti nevolnosti je povolené lízátko nebo žvýkačky. Naše děti si sladkosti na cestu balí sami. Mají každý jednu svačinovou krabičku, která jim musí vystačit na celou dovolenou. Sladkosti se nedokupují. Většinou v nich tahle informace vyvolá záchvat spořivosti a pečlivě rozpočítávají svůj denní příděl.
Malí velcí pomocníci
Veledůležitý je pytlík na odpadky a nějaký ten pytlík i do zásoby pro případ zvracení. Neméně potřebné jsou vlhčené ubrousky a papírové kapesníky.
Pokud pojedete přes noc, přibalte něco s delším rukávem a nohavicemi a ideálně peřinku nebo nákrčník, do kterého si mohou děti zapřít hlavu.
Dělá se vašim dětem v autě špatně?
Přečtěte si pár rad v článku „10 tipů, jak na nevolnost v autě„.
Dráty, šňůry, přístroje
Písničky jsou potřeba. Naše prastaré rádio přehrává jen CD, tak máme “modulátor”. To je taková věcička do zapalovače, do které vrazíte USB flash disk a bezdrátově přenesete muziku do autorádia.
Kryštof i Julinka mají každý svá sluchátka a dělí se o iPod a telefon, aby mohli poslouchat nějaké mluvené slovo, pohádky nebo písničky. Když jedeme hodně daleko, půjčujeme si ještě malé “televizky”. Tablet naše děti zatím nemají, ale na cesty se může hodit. Nezapomeňťe ale do všech těch přístrojů nahrát písničky, pohádky a filmy. 🙂 Je to makačka, která zabírá dost času. My máme všechny dětské filmy a pohádky na jednom externím hard disku a pro jistotu bereme s sebou.
Každopádně mezi děti vždycky vrazím ještě jednu USB nabíječku do zapalovače v sloupku, aby se jim ty jejich “krabičky” nevybily.
Offline zábava
Čas od času je potřeba děti od přístrojů odpojit. A tak máme sadu oblíbených her. Přečtěte si více v článku „10 her na dlouhou cestu„.
Jak vypadá náš zavazadlový prostor
Do zavazadlového prostoru pak jen naskládám kufry. Děti mají každé svůj menší a my se ženou jeden společný. Tím se vyřeší velká spousta problémů s ukládáním. Boty dáme do jedné Ikea tašky, tak jak je sebereme z botníku. Přidám většinou jednu bedýnku s jídlem a jednu tašku plnou her. A když je místo přiložím dvě koloběžky, míč, batoh s foťákem a dron. 🙂
Netvrdím, že je tenhle seznam dokonalý, ale posledních devět let s tímhle vybavením více, či méně jezdíme na kratší i delší cesty a postupně ho vylepšujeme. Navíc se to mění se stářím dětí, ale většina věcí je stejná.
Tak co, našli jste v našem seznamu něco, co vám pomohlo? Nebo naopak umíte náš seznam vylepšit? Napište nám do komentářů.
Máte zájem o checklist k vytištění zdarma? Jestli ano, tak vám jej pošleme na e-mail.
Ahoj Jano a Tomáši, díky webu Ověřeno rodiči, kam také svými recenzemi přispívám, jsem narazila na váš blog. Moc se mi líbí a hned jsem se zaregistrovala k odběru příspěvků. Sama také píšu blog o cestování s dětmi, nicméně naší hlavní destinací je Švýcarsko, kde už tři roky žijeme. Tipy na výlety a zajímavé akce prokládám i tipy na cestování s dětmi. Budu ráda, když se mrknete 😉
http://www.adinajustina.com/cs/2016/12/5-tipu-jak-zvladnout-dlouhe-cesty-s-detmi/
http://www.adinajustina.com/cs/2017/01/6-tipu-jak-zvladnout-turistiku-s-detmi-2/
Přeju hodně cestovatelských úspěchů a posílám pozdravy ze Švýcarska,
Hanka