Jak se sbalit na dovolenou s dětmi

Dokud jsme neměli děti, balení na cesty zabralo zhruba deset minut. Pár kusů oblečení, nějaké boty a hygiena. Pak už jen zkontrolovat pas, peníze, letenky a mohli jsme vyrazit. Když něco chybělo, tak se to na cestě dokoupilo nebo prostě stačila trocha improvizace. S dětmi se to dá samozřejmě dělat stejně.

Sbalit se umíme i do vlaku.

Mně osobně to ale nejde. Začne to vždycky stejně. Zabalím za deset minut oblečení, pokud je ovšem vyprané. První zádrhel začne u bot, kdy hledám druhou do páru, nemůžu najít holínky, zjišťuju, že jsou příšerně zblácené nebo třeba i malé. Hlavou mi začnou vířit všechny ty věci, které určitě nesmím zapomenout: nabíječku, nůž, batůžky, rukávky na plavání, kšiltovku, repelent…..v tu chvíli mě to zavalí a není dobré se ke mně přibližovat. Což je nereálné, protože do toho mi děti „pomáhají“ nebo „se těší“. Moje nálada pak kazí cestu všem, ještě než vyrazíme.

A je sbaleno. Je uvnitř všechno?

Přešla jsem tedy na seznam

Můj seznam na balení na cesty není ani dokonalý, ani ultimátní, ani neprůstřelný. I tak samo sebou občas něco chybí. Co mi ale seznam přináší, je klid. Mám přehled, co už je sbaleno a co mi chybí. Vím jistě, že na nic důležitého nezapomenu.

Můj seznam se pořád mění

Seznam mám už pár let. A postupně se proměňuje. Už jsem vymazala miminkovské věci. Uff! Tím seznam rozhodně prořídl – kočárek, plinky, sunar, dudlík, fusak… vše smazáno. Odrážedlo postupně nahradilo kolo. Přibyly ale kolečkové brusle, koloběžky, sluchátka, dalekohled a atlas motýlů.

Můj seznam je maximální

Mám v něm prostě všechno, co mě kdy napadlo vzít s sebou na cesty. Vždy ho tedy musím proškrtat nebo doplnit podle aktuální cesty. Záleží na tom, kam jedeme, čím jedeme a kde budeme spát. Mám tam smíchané letní věci se zimními. Kempovací věci s nezbytnostmi do letadla. Průběžně si během balení do seznamu dopisuju úkoly jako: „umýt boty“, „koupit paralen“, „stáhnout písničky do telefonu“.

Udělejte si svůj seznam na balení na rodinnou dovolenou

Jestli je balení na cesty vaše noční můra, rozhodně si zkuste seznam udělat. Já si nejdřív psala všechno na papír, který jsem pak vyhodila a příště začínala zase od začátku. Postupně jsem se dokopala udělat si ho v excelu. Mám ho uložený v počítači a v googledrive. Abych mohla aktuální seznam doplnit, i když mě něco důležitého, co vzít s sebou, napadne třeba v práci. Už nic nevymýšlím, nestresuju se. Mám prostě plán a odškrtávám.

Co je na našem seznamu

To nejdůležitější

Začínám vždycky tím, že si kontroluju peněženku – peníze, platební karty, kartičky pojišťovny, řidičák a občanku. Když jedeme do ciziny, mám zvlášť kapsičku na pasy. A pak složku na dokumenty, kde mám všechny rezervace na ubytování, doklady od připojištění, plán cesty, letenky a jízdenky.

Pas a peníze nesmíme zapomenout.

Oblečení  a boty

Abych na nic nezapomněla, chystám věci do kufru postupně tak, jako bych se oblékala. Tedy začnu od spodního prádla a ponožek, přes trička a kalhoty, nakonec balím bundy a čepice. Při tom samozřejmě musím vzít v úvahu, co budeme na cestě dělat, jestli jedeme na pláž nebo do hor, kempovat nebo do města.

Toaletní potřeby

Pokud jsem někdy něco zapomněla zabalit, patřilo to často do této kategorie. Jednou to byl zapomenutý ručník, jindy pasta na zuby. Nechávala jsem totiž balení toaletních potřeb na ráno, až jsme si všichni vyčistili zuby, abych mohla sbalit kartáčky, no a potom jsem na to v tom shonu zapomněla. Když mám seznam, už se mi to nestane.

Protože cestujeme čím dál častěji, přemýšlím o trvale sbalené tašce s toaletními potřebami, kterou nebudu muset pokaždé vybalovat.

Lékárnička

Stejně tak mám trvale sbalenou cestovní lékárničku. Nevozím toho moc, protože zatím jezdíme do míst, kde je víceméně dostupná lékařská péče a lékárny. Beru tedy jen něco na nachlazení, teplotu a bolest, fenistil gel i kapky, kynedril na nevolnost v autě a Biopron na průjem. Důležité jsou u nás náplasti, které pomáhají při spoustě bolístek.

Když je všechno zorganizováno, balení jde samo.

Hry a hračky

Do příruční kabelky s sebou beru vytištěné rychlohry, jako slovní fotbal, všelijaké abecední hry nebo hry na paměť, abychom se zabavili při dlouhé cestě autem, nebo dlouhém čekání  na nádraží nebo na letišti.

Jsme velcí hráči, takže vždycky bereme nějaké karetní a deskové hry. Naše děti mají každý svůj kufr, kdy jedna polovina je obvykle na oblečení a druhá je na věci podle vlastního uvážení. Berou si každý svoji zábavu, svou hračku, plyšáka. Co se do kufru nevejde, to neberem. Když se musíme sbalit do menších  zavazadel, na hračku nikdy nezapomínáme. Je to pro děti pevný bod, který jim na cestě připomene domova přispěje k uklidnění.

Na venkovní aktivity taky nesmíme zapomenout, takže bereme míč a frisbee. Když máme auto bereme koloběžky. Ty se nám třeba skvěle vyplatily v Budapešti.

Budapešť je pro koloběžky jako stvořená. Na Markétině ostrově jsme je rozhodně využili.

Když jedem více rodin, chystáme vždycky stopovanou s úkoly na jejímž konci je poklad. Bereme tedy krepáky na fáborky. Do lesa si pak děti berou dalekohled, atlas hub, motýlů, ptáků…

Elektronika

Elektrožroutů pořád přibývá. Kromě nezbytného foťáku a telefonu, nám přibyl notebook a tablet. Na poslouchání písniček a audioknih máme MP3. Pro každé dítě sluchátka, protože vzhledem k jejich velkému věkovému rozdílu, neposlouchají nikdy nic stejného.  Ke všemu nesmíme zapomenout nabíječky. A harddisk s filmy a pohádkami. Stejně jako známá hračka, pomůže někdy i pohádka, když je toho na děti na cestách moc a potřebují nějaký „dotek domova“. Káťa a Škubánek nám jednou u moře dokázali uklidnit Julinku, kterou požahala medůza. Před tím nezabíralo nic. Elektronických hraček se tedy nezříkáme, ale je to s nimi s stejně jako s ohněm – dobrý sluha, zlý pán.

Sluchátka a Ipod nesmí na dlouhé cestě chybět.

Ostatní

No a pak je ta neroztříditelná hromada dalších věcí, které vás průběžně napadají. Batůžky pro děti, lahve na vodu, čelovky, pláštěnky. Na chatu jar, houbičku a utěrku. Krabičky na svačinu, odpuzovač hmyzu, nůž. Do kufru tašku na špinavé prádlo. Do auta pytlík na odpadky, žvýkačky a brýle na řízení. Prostě nesčetně drobností, na které se snadno zapomene. Proto je dobré MÍT JE NA SEZNAMU.

Máme sbaleno, můžeme vyrazit.