Učte se jazyky. Má to smysl!

Prázdniny jsou skoro za námi a hodně rodičů si kromě radosti ze společně stráveného času s dětmi přiveze z dovolené i nevítaného brouka v hlavě: NEUMÍM ANGLICKY, ACH JO….

Příště už si u moře s někým popovídám anglicky!

Proč mám v kafi maršmelouny?

Jen tak namátkou jsem posbírala věty, které se dají zaslechnout, když vám někdo vypráví o své dovolené v zahraničí.

“Já bych bez cestovky nejel, byl bych tam bez českýho delágata úplně namydlenej.”

“Objednat si jídlo v restauraci byl boj. Nakonec jsme zabodli prst do jídelního lístku a doufali, že se to bude dát jíst.”

“V letadle byly filmy jen v angličtině.”

“Moje angličtina je trapná, radši nechám mluvit děcka.”

“Všechno za mě vyřizoval manžel, já bych se nedomluvila.”

“Děti se v bazénu skamarádily hned, ale my jsme na sebe s těmi rodiči jen hloupě koukali, protože jsme neuměli anglicky.”

“Na grilovačce se spolu všichni bavili anglicky a já jsem tam stál jak “tvrdý Y”.”

Já se zase pekelně soustředím, když si na cestách objednávám kávu. A to od té doby, kdy jsem ve Starbucks v Anglii odkývala číšníkovi všechno, protože jsem mu nerozuměla a bylo mi trapné to přiznat a zeptat se znovu. Za trest jsem dostala kafe posypané maršmelouny a skořicí. (Mimochodem, je to hnus!)

Já chtěla jen kávu…

Bude to trauma nebo výzva? – To je jen na vás!

Beru to jako veselou příhodu a poučení, že když něčemu nerozumím, tak se mám zeptat. Že je lepší říct něco gramaticky špatně a doplnit to “rukama nohama”, než neříkat nic. Nebo kvůli neznalosti jazyka třeba raději necestovat. To je smutné rozhodnutí mnoha rodin, které ze strach, že se nedomluví, raději zůstanou doma.

Když jsem nedávno narazila na tohle video – 7 tajemství rychlého učení jazyků, zasáhla mě hned první věta: “NENÍ TO VAŠE CHYBA”.  Na každém z nás se nějak podepsal školní systém. Někoho zaškatulkoval za “jedničkáře”. Někomu dal nálepku “třídního šaška”. A někomu nacpal do hlavy, že “nemá hlavu na jazyky”.

Proč umím anglicky a proč neumím německy?

Oba jazyky jsem se učila ve škole přibližně stejnou dobu. Ve stejné škole. Anglicky se domluvím a baví mě. Odpor k němčině jsem ale překonala až v posledních letech po několika úžasných dovolených v Rakousku. Proč se to tak stalo?

Angličtina

• Hluboce mě zasáhlo, když nám rozdali učebnici Project English s fotkami dětí a spoustou  zábavných úkolů. V roce 1990 to byla fakt bomba!
• Školní zájezd do Londýna – ničemu jsem nerozuměla, ale strašně jsem chtěla.
• Hodiny s rodilým mluvčím, do kterého se člověk musel zamilovat.
• Hned po maturitě jsem odjela pracovat jako Au-pair do Anglie.
  

  Moje první cesta do Londýna. VŠECHNO bylo boží.

Němčina

• V první hodině učitelka zdůraznila důležitost členů u podstatných jmen, a že se je musím učit hned se slovíčky. Nikdy mi nevysvětlila proč “TA židle” se řekne “DER Stuhl”. To mě strašně rozčilovalo.
• Stačilo se našprtat slovíčka na “písemku na slovíčka”, která jsem po hodině mohla vypustit z hlavy.
• Cvičení jsem vyplňovala jak křížovku podle tabulky s gramatikou.
• Nikdy jsme nejezdili do Rakouska nebo Německa, i když to máme za rohem.

A

A co naše děti a jazyky?

Z mé zkušenosti mi jasně vyplývá, že s učením jazyků to není jen tak. Úplně nejdůležitější je ale motivace. No a úplně nejhorší je, když vám nějaká učitelka s metodami z dob Marie Terezie vypěstuje v dítěti odpor k jazyku nebo mu našroubuje do hlavy, že na jazyky nemá talent.

My nechceme tlačit na pilu, takže děti nazahlcujeme nějakými kroužky angličtiny od tří let nebo soukromými kurzy. Právě z toho důvodu, abychom je spíš neodradili. A co tedy děláme:

CESTUJEME S DĚTMI

My s dětmi rádi cestujeme. Na cestách sami cítí, jak je potřeba umět jazyky. Vidí nás mluvit anglicky a samy se snaží taky mluvit. Je skvělé vidět pětiletého Kryštofa, jak ráno přichází v rakouském penzionu na snídani a zdraví přirozeně “Guten Morgen” nebo ve Finsku mluví do Google translatoru, aby zjistil jak se finsky počítá do desíti. Nebo jak se Julča snaží na trampolíně vysvětlit anglickému kamarádovi, jak budou hrát nějakou složitou hru s míčem. Na rafty v Rakousku jsme mohli jít jen proto, že umíme anglicky, jinak bychom nepochopili pokyny.

Vloni jsme byli lyžovat v Rakousku, na zimní dovolené ve Finsku, s Julinkou  za kamarádkou v Cornwallu a v létě jsme zvládli roadtrip po Rakousku a Itálii. A už od loňské výzvy učit se jazyky  jsme letos absolvovali dva týdny v jazykové škole Maltalingua na Maltě. Strávili jsme také 18 dní na cestě po Švýcarsku a Francii. Myslím, že díky tomu děti ví, že umět jazyky se prostě hodí a že jim otevírají dveře k lepším zážitkům.

MLUVÍME PŘED DĚTMI ANGLICKY

Hodně situací, kdy musíme mluvit anglicky se nám děje i v Česku. Ve vlaku do Děčína jsme třeba potkali mladý korejský pár, se kterým jsem se společně pekli v kupé s rozbitou klimatizací, a děti naprosto přesně věděly, o čem je řeč.

Jindy jsme zase pomáhali najít cestu do Moravského krasu ztraceným turistům z Izraele.

Mluvit s cizinci pro nás není problém a to je postoj, který doufáme, naše děti také automaticky přeberou.

OBKLOPUJEME DĚTI ANGLIČTINOU

Nikdy nebylo snazší dostat se k angličtině než dnes. Kryštof si zpívá “I Can’t Get No Satisfaction” od Rolling Stones, Julča poslouchá Mamma Mia! Na tabletu mají hry v angličtině a slova se tam učí, jako by se učili česky. Hrajeme si s kouzelnou tužkou od ALBI. Pohádky, seriály se dají pouštět v angličtině. Na Youtube je miliarda videí. U nás frčí videa o vyrábění, o pečení nebo návody na účesy. Kryštof zase sjíždí lego návody, videa o traktorech a zemědělských strojích, kde se prostě mluví anglicky a nikomu to nepříjde jako problém.

ANGLIČTINU MÁME NA SEZNAMU PŘÁNÍ

Na našem bucket listu, seznamu přání, co chceme s dětmi zvládnout, než nám vyrostou, máme spoustu cest, na které se budou jazyky hodit. Cesta do Londýna za Harry Potterem je u nás podmíněná pokrokem v angličtině. Naplánovali jsme a taky absolvovali pobytový jazykový kurz na Maltě, kde si děti vyzkoušely, jak se zvládnou domluvit i bez naší přítomnosti.

UČÍME SE PŘED DĚTMI

Jak bychom mohli chtít po dětech, aby se něco učily, když jim sami neukážeme, že to taky děláme. Výmluvy rodičů, že nemají čas, že se ve škole anglicky neučili, že nemají hlavu na jazyky, že jsou na učení moc staří, jejich děti k učení zrovna moc nemotivuje.

A tak se i my snažíme něco nového učit. Díky internetu se dá z domu učit cizí jazyk i z domu. Já teď zkouším němčinu na online jazyky. Je to český projekt, který se dá zdarma vyzkoušet zde. A můžete si vybrat z mnoha jazyků a úrovní. Učí se moderními metodami a stačí vám 20 minut denně, abyste za 30 hodin zvládli jednu úroveň cizího jazyka.

A nemusí to vypadat zrovna jako ve škole a nemusí to být jen o jazycích. Občas si zajdeme na kurz na Naučme se, díváme se na webináře, posloucháme podcasty. Prostě jsme učení odpojili od školy a snažíme se dětem ukázat, že učit se je přirozené.

Doufáme, že takto je přivedeme nenásilně k jazykům a pomůžeme jim “objevit svět.”